Stigma psychoterapie v ČR: Jak překonat obavy z vyhledání pomoci

Stůjte před zrcadlem a řekněte si nahlas: psychoterapie je normální. Nejsou to jen lidé s „něčím špatným“, kdo k ní chodí. Jsou to lidé, kteří chtějí žít lépe. A v Česku je to stále těžké říct nahlas.

Na Facebooku jste možná viděli příspěvek někoho, kdo napsal: „Nechci, aby mi kolega v práci věděl, že chodím k terapeutovi.“ Nebo jste si slyšeli od někoho staršího: „To je pro šílence.“ Tyhle věty nejsou jen náhodné komentáře. Jsou výsledkem desetiletí, kdy psychické problémy byly tiché, neviditelné a nečisté. V komunistické éře se psychologie často používala jako nástroj kontroly. A to dnes stále zůstává v hlavách mnoha lidí nad 50 let. Ale to neznamená, že to musíte přijmout jako pravdu.

První krok k překonání stigma je pochopit, co vlastně psychoterapie je. To není „nalezení řešení za 5 minut“. To není „vyčištění duše“ podle knihy od nějakého motivátoru. Psychoterapie je systematická, vědecky podložená podpora, která pomáhá lidem pochopit, proč se cítí, jak se cítí, a jak změnit ty vzorce, které jim dělají život těžký. Existují různé přístupy - kognitivně-behaviorální, psychodynamický, systémový - ale všechny mají jedno společné: cíl je zlepšit vaše životní kvalitu, ne zničit vaši reputaci.

Co se stane, když se rozhodnete jít k terapeutovi? První sezení je často nejtěžší. Ne proto, že byste měli „něco špatného“, ale protože se bojíte, že budete hodnoceni. A to je přesně ten moment, kdy stigma začíná působit. Většina lidí, kteří to zkusí, říká: „Myslel jsem, že budu muset všechno vykládat, ale terapeut jen poslouchal.“ A to je právě ta síla terapie - neříká vám, co máte dělat. Pomáhá vám najít vlastní odpovědi.

Podle průzkumu České asociace pro psychoterapii z roku 2024 se 68 % lidí v Česku neumí rozlišit mezi psychologem, psychoterapeutem a psychiatrem. To je klíčové. Psycholog má vysokoškolské vzdělání a může dělat diagnostiku. Psychoterapeut je psycholog nebo lékař, který se specializoval na terapii - má certifikát od České asociace pro psychoterapii (ČAP). Psychiatr je lékař, který může předepisovat léky. Když hledáte pomoc, nechte se vést tím, co potřebujete. Pokud se cítíte unavený, ztracený, přetížený - psychoterapeut vám pomůže. Pokud máte těžkou deprese s fyzickými příznaky - může být vhodné začít s psychiatrem. Ale obě cesty se mohou doplňovat.

Stigma není jen ve vaší hlavě. Je i v práci, ve škole, v rodině. Ale ne všude. V Praze je 5,3 psychoterapeuta na 10 000 obyvatel. V Moravskoslezsku jen 1,2. To znamená, že v malých městech a na venkově je obava z hodnocení větší - prostě všichni se znají. Ale to neznamená, že nemáte právo na pomoc. ČAP má bezplatnou infolinku 800 123 456, která v roce 2024 zaznamenala přes 7 800 hovorů. Lidé tam ptali: „Kdy už je čas jít?“ „Jak najít dobrého terapeuta?“ „Je to vůbec účinné?“ A odpověď je vždycky stejná: když to cítíte, že to potřebujete - je to čas.

Na platformě Aklace.cz, kde lidé hodnotí terapeuty, 23 % negativních recenzí začíná slovy: „Měl jsem strach, že to nebude fungovat.“ Ale 67 % z nich říká, že jejich obavy zmizely během prvních tří sezení. Proč? Protože terapeut není soudce. Není to někdo, kdo vás hodnotí za to, že jste „slabí“. Je to někdo, kdo vás učí, jak se sám sebou lépe vyrovnat. A to není slabost. To je odvaha.

Největší iluzí je myšlenka, že psychoterapie je „poslední možností“. Většina lidí, kteří začnou včas, se zlepší rychleji a trvaleji. Není potřeba čekat, až vás zničí úzkost, deprese nebo vyhození z práce. Stačí, když se cítíte, že život vás vytahuje na hranici toho, co zvládnete. To už je dostatečný důvod.

Největší překážkou je obava, že vás někdo zjistí. Ale co když se to stane? Co když vás kolega nebo přítel zjistí? Většina lidí, kteří o tom slyší, neváží. Někteří se dokonce přiznají: „Já taky chodím.“ Většina lidí si přeje, aby byli v pořádku. A když vidí, že někdo hledá pomoc, neříkají: „To je blázen.“ Říkají: „To je silný člověk.“

Na konci roku 2025 začne ČAP sérii 12 webinářů pro veřejnost s cílem dosáhnout 5 000 účastníků. Významná změna je také novela zákona č. 372/2011 Sb., která od 1. ledna 2025 zahrnuje psychoterapii do základního rozsahu zdravotní péče. To znamená, že v budoucnu bude mít větší šanci na hrazení z pojištění. Ale to neznamená, že musíte čekat. Můžete začít dnes.

Nejprve zjistěte, kdo je kvalifikovaný. Na webu České asociace pro psychoterapii (ČAP) najdete seznam terapeutů s certifikací podle Evropské asociace pro psychoterapii. To je důležité. Ne každý, kdo si říká „psychoterapeut“, ho je. Certifikovaný odborník má minimálně 4 roky vzdělání, 300 hodin terapeutické praxe a pravidelnou supervizi. Víte, co to znamená? Že vás nezpracovává někdo, kdo si to vymyslel na YouTube. Zpracovává vás někdo, kdo je připravený a kontrolován.

Nezapomeňte: psychoterapie není o tom, aby vás někdo „vyčistil“. Je o tom, abyste se naučili sami sebe lépe pochopit. A to není nic, co byste měli skrývat. Je to jako jít k fyzioterapeutovi po zlomenině. Jen že to je váš vnitřní svět. A on je stejně důležitý jako váš tělo.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je očekávat okamžitý výsledek. Většina lidí, kteří předčasně přestanou, říká: „Nic se nezměnilo.“ Ale změny se dějí pomalu. Jako když se začnete učit hrát na klavír. První týden zní to špatně. Ale po třech měsících už hrajete písničku. Psychoterapie je stejná. Nejde o to, aby vás někdo „vylečil“. Jde o to, abyste se naučili, jak žít s tím, co je.

Nejste sami. V Česku je dnes přes 2 200 certifikovaných psychoterapeutů. Každý rok jich přibývá. Každý rok se lidí více odváží říct: „Potřebuji pomoct.“ A každý, kdo to udělá, otevírá cestu pro dalšího. Necháváte za sebou stopu. A ta stopa může pomoci někomu, kdo teď sedí v koutě a neví, kam jít.

Přemýšlejte o tom: kdybyste měli bolest v zádech, šli byste k lékaři. Kdybyste měli zlomenou ruku, šli byste do nemocnice. A když máte bolest v duši? Proč byste to měli ignorovat? Nejste slabí, když hledáte pomoc. Jste silní, když ji najdete.

Co dělat, když se bojíte jít k terapeutovi?

• Nejprve zavolejte na infolinku ČAP: 800 123 456. Mluvíte s někým, kdo vás neposoudí. Zjistíte, jak to funguje.
• Přečtěte si recenze na Aklace.cz. Najděte terapeuta, který vám připadá blízký. Není potřeba hledat „nejlepšího“. Hledáte toho, s kým se cítíte v klidu.
• Začněte s jedním sezením. Nemusíte se zavazovat na měsíce. První sezení je jen prozkoumání - zjistíte, jestli vás to baví.
• Nemusíte nikomu říkat, že chodíte. To je vaše věc. A pokud se někdo zeptá, můžete říct: „Chodím na konzultaci, abych se lépe vypořádal se stresem.“ To je pravda.
• Pamatujte: největší strach je ten, který si vytváříte sami. Ve skutečnosti se většina lidí neptá. A ti, kdo se ptají, často nevědí, co říct.

Co je na psychoterapii nejvíc překvapivého?

Nejvíc překvapuje, že se vám neříká, co máte dělat. Terapeut vás neříká: „Musíš se více snažit.“ Neříká: „Změň se.“ Místo toho vás ptá: „Co se stalo, když jsi se cítil takhle?“ A to je právě to, co potřebujete. Ne rada. Ne výtky. Ale prostor, kde můžete být, jak jste.

Je psychoterapie skutečně účinná?

Ano. Podle výzkumů v Evropě a USA je psychoterapie stejně účinná jako léky u mírné a střední deprese a úzkosti. A její účinky trvají déle. Neznamená to, že léky nejsou dobré. Ale když můžete zvládnout problém bez léků - a zároveň se naučit, jak ho zvládat v budoucnu - je to nejlepší výsledek.

Je to drahé?

Ceny se pohybují od 500 do 1 200 Kč za sezení. Někteří terapeuti nabízejí slevy pro studenty nebo lidi s nízkým příjmem. Některé nemocnice mají psychoterapeutické oddělení, kde sezení stojí méně. A od roku 2025 se začíná diskutovat o možnosti hrazení z pojištění. Ale i teď se dá najít něco, co se vejde do vašeho rozpočtu. Více než 7 800 lidí v roce 2024 zavolalo na infolinku, protože chtěli zjistit, jestli to pro něj bude možné. A většina z nich našla cestu.

Co když se mi terapie nelíbí?

Není potřeba zůstat s někým, kdo vám nevyhovuje. Pokud se vám terapeut nezdá, nebo vás cítíte, že vás nepochopí - můžete přestat. A můžete zkusit jiného. To je normální. Není to jako s lékařem, kde musíte mít „svého“. U terapie je důležitá vazba. Pokud ji necítíte, je to v pořádku. Prostě zkuste jiného.

Je to jen pro ženy?

Ne. V roce 2024 se zaznamenalo 42 % mužů mezi klienty psychoterapeutů. To je výrazný nárůst oproti 2015, kdy to bylo jen 28 %. Muži se učí, že hledání pomoci není známkou slabosti. Je známkou dospělosti.