Akutní stresová reakce - okamžitá krizová intervence po traumatu

Jak se zachovat, když se po nečekané události objeví neovladatelný strach, bušení srdce a pocit, že se svět rozpadá? První 72 hodin jsou klíčové - právě teď může dojít k akutní stresové reakci a správně nasazená krizová intervence může zastavit další zhoršování. Tento článek vás provede tím, co ASR je, jaké příznaky očekávat, a krok za krokem popíše, co by měl krizový intervenent udělat hned po traumatu.

Co je akutní stresová reakce?

Akutní stresová reakce je přechodná porucha, která se objeví po výjimečné události, jako je úraz, smrt blízkého nebo přírodní katastrofa. Vzniká bez předchozí duševní poruchy a trvá obvykle od několika hodin do několika dnů. Podle Mgr. Venduly Kolářové (2024) se diagnostikuje nejpozději do 72 hodin od stresoru.

Typické vegetativní příznaky zahrnují tachykardii (120‑150 tepů/min), zvýšený krevní tlak (160/100 mmHg) a hyperventilaci (25‑30 dechů/min). Psychické projevy jsou dezorientace, úzkost, deprese či intenzivní pocit ohrožení.

Krizová intervence - co to je a proč je nutná hned po traumatu

Krizová intervence je metodika první psychologické pomoci, která se zaměřuje na okamžitou stabilizaci a strukturování prožívání klienta.

Na rozdíl od dlouhodobých psychoterapií se soustředí na „tady a teď“, trvá maximálně 3 týdny a první setkání by mělo nastat v nejkritičtějších 48‑72 hodinách. Hlavní cíl je zastavit eskalaci rizikového chování (např. sebevražedné myšlenky) a připravit půdu pro následnou péči.

Klíčové charakteristiky krizové intervence

• Okamžitá pomoc - rychlá reakce bez zbytečné paniky.
• Redukce ohrožení - zajištění bezpečí a základních potřeb.
• Koncentrace na problém „tady a teď“ - ne zkoumá minulost.
• Časové ohraničení - typicky 6‑8 setkání, každé 45‑90 minut.
• Strukturovaný, aktivní přístup - používá techniky jako grounding, SAFER‑R a ABC model.

Standardní průběh krizové intervence

1. Zajištění bezpečného prostředí a základní tělesné potřeby.
2. Navázání kontaktu a vytvoření důvěry.
3. Identifikace aktuálního problému (co se stalo, jak to cítíte).
4. Poskytnutí emocionální podpory - aktivní naslouchání, validace pocitů.
5. Mobilizace zdrojů - odkaz na sociální, rodinné či materiální pomoc.
6. Technika grounding (ukotvení) - např. „5‑4‑3‑2‑1“ metoda.
7. Zajištění návazné péče - odkaz na psychoterapii, psychiatrickou podporu nebo linku 116 123.

Srovnání krizové intervence s jinými terapeutickými přístupy

Jak rozpoznat rozdíl mezi ASR a PTSD

Hlavní výzvou je rozlišit, kde končí akutní reakce a začíná posttraumatická stresová porucha (PTSD). PTSD se často projevuje po 4‑6 týdnech a zahrnuje opakující se flashbacky, vyhýbavé chování a dlouhodobou hypervigilanci. Podle Adicare.cz (2023) dojde k nesprávné diagnostice v 22 % případů, což může vést k nevhodné léčbě.

Klíčové odlišnosti:

• ASR: příznaky max. 72 h, hlavně fyziologické a krátkodobé emoční výkyvy.
• PTSD: příznaky přetrvávají >1 měsíc, často s nočními můrami a vyhýbavým chováním.

Proto je nezbytné provést rychlou krizovou intervenci a následnou sledovací kontrolu, aby se minimalizovalo riziko přechodu do PTSD.

Praktické požadavky na intervenenty a instituce

Podle metodiky Matra III musí intervenenti absolvovat minimálně 120 h školení, z toho 40 h pod dohledem zkušeného specialisty. Certifikace je nyní povinná podle standardu MPSV č. 7/2022. Instituce, které poskytují krizovou pomoc, musejí mít smlouvu s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a dodržovat protokol Linka 116 123 - národní krizová linka, která provozuje 24/7 podporu.

V roce 2023 bylo v ČR evidováno 17 specializovaných center a 3 národní linky (TelFra, Linka důvěry, Krizová linka 116 123). Přesto však chybí 217 certifikovaných intervenentů, což může omezit dostupnost služby v méně obydlených regionech.

Úspěšné techniky a modely v krizové intervenci

Mezi nejčastěji používané nástroje patří:

• SAFER‑R - šestifázový model (Stabilize, Acknowledge, Facilitate understanding, Encourage adaptive coping, Restore functioning, Refer).
• ABC model - analýza události (Activating event), přesvědčení (Beliefs) a následky (Consequences).
• Technika grounding - například metoda 5‑4‑3‑2‑1 (pět věcí, které vidíte; čtyři, které můžete dotknout; tři, které slyšíte; dvě, které cítíte; jedna, kterou ochutnáte).

Studie Špatenky a Baštecké (2014) ukazují, že kombinace Psychologická první pomoc (PFA) s krizovou intervencí zvyšuje úspěšnost do 85 % během prvních tří dnů.

Co říkají klienti - reálné zkušenosti

V anketě Linky důvěry (2022) bylo 87 % respondentů spokojených s dostupností služby, 63 % oceňovalo schopnost zastavit destruktivní myšlenky, ale 29 % kritizovalo nedostatek dlouhodobé následné péče. Na fóru Maminka.cz uživatelka "Aneta_34" popisuje, že po tragické ztrátě dítěte jí intervenenti pomohli okamžitě, ale chybělo jim poradenství, jak se vypořádat s dětmi v následujících týdnech.

Na Redditu r/psychologie_CZ (červen 2023) uživatelé chválí techniku grounding (74 % pozitivních recenzí), ale varují před nedostatečnou odbornou přípravou některých dobrovolníků (28 % negativních). Tyto zkušenosti podtrhují potřebu kvalitního školení a systematické následné péče.

Jak můžete pomoci (pro rodinu a přátele)

Nejste-li odborník, můžete stále podpořit osobu s ASR tím, že:

• Zajistíte bezpečné prostředí a minimalizujete další stresory.
• Poskytnete jednoduchou groundingovou techniku (např. 5‑4‑3‑2‑1).
• Kontaktujete krizovou linku 116 123 nebo místní centrum krizové pomoci během 24 hodin.
• Po 48‑72 hodinách podpoříte návaznou psychoterapii, pokud příznaky přetrvávají.

Budoucnost krizové intervence v ČR

Do roku 2030 se očekává rozšíření intervenčních služeb do všech nemocnic a větší integrace s elektronickou zdravotní dokumentací. Nová aplikace KrizeHelp (2022) už pomohla více než 15 000 uživatelům najít nejbližší krizové centrum. Očekává se, že investice do krizové intervence v akutní fázi šetří až 4,7 Kč na každou korunu v nákladech na následnou léčbu chronických poruch.