Když se rozhodnete jít na psychoterapii, často se setkáte s otázkou: skupinová nebo individuální? Oba přístupy mají své výhody, ale moc lidí neví, co vlastně znamená být v terapii s ostatními. Není to jen „terapie s kamarády“. Je to něco úplně jiného.
Co je skupinová terapie a jak probíhá?
Skupinová terapie je léčebný proces, kde se sešlo několik lidí - obvykle 6 až 12 - pod vedením jednoho nebo dvou terapeutů. Všichni spolu sedí v kruhu, mluví, naslouchají, pláčou, kritizují, podporují. A právě tohle dění mezi lidmi je jádrem celé terapie.
Nejde o to, aby každý mluvil o svých problémech. Často stačí, když jen posloucháte, jak jiný člen skupiny popisuje svůj vztah k rodičům, jak se cítí v práci, nebo jak se vyhýbá blízkosti. A pak najednou si řeknete: „To je přesně ono.“
Terapeut neříká, co máte dělat. Místo toho vás vedou k tomu, abyste si všimli, jak reagujete na ostatní. Když někdo řekne: „Cítím se, jako bys mě ignoroval, když se otočíš,“ - to není jen komentář. To je zrcadlo. A to zrcadlo může být bolestivé. Ale také neocenitelné.
Ve skupině se dá pracovat na věcech, které se vám v životě opakují: jak se chováte, když se cítíte nebezpečně, jak reagujete na kritiku, jak se snažíte získat pozornost. Tyto vzory se projevují hned v prvních sezeních. A když je někdo z ostatních vysloví, už to není jen vaše vnitřní hromada. Je to reálné. Viditelné. Skutečné.
Co se děje v individuální terapii?
Individuální terapie je úplně jiná. Sedíte sami s terapeutem. Není tu nikdo jiný. Všechna pozornost, všechna energie, všechna časová kapacita - všechno je na vás. Můžete se otevřít o tom, co vás trápí, a nemusíte se bát, že to někdo jiný slyší. Nebo že to někdo srovnává se svým životem.
Tady se pracuje hluboko. Na kořenech. Na dětství. Na traumatech. Na strachu, který jste si přinesli z minulosti. Terapeut vás vede k tomu, abyste pochopili, proč se chováte tak, jak se chováte. Proč se vždycky zamilujete do někoho, kdo vás neumí milovat? Proč se cítíte vinný, i když jste nic neudělali?
Individuální terapie je jako hluboký vrt. Vážně. V jedné hodině můžete prokopat to, co vám trvalo desítky let. A to proto, že nemáte konkurenci o pozornost. Není tu nikdo, kdo by vás přerušoval. Nikdo, kdo by měl vlastní příběh, který potřebuje vyprávět.
Co je výhodou skupinové terapie?
Největší výhoda? Nejste jediný.
Velká část našich utrpení vychází z pocitu, že jsme „jediní“ s tímto problémem. „Nikdo to nepřežil.“ „Nikdo to nechápe.“ „Nikdo to nezažil.“ Skupinová terapie to přímo vyvrací. Když slyšíte, že někdo jiný má stejný strach, stejnou závislost, stejný pocit, že je „špatný“, začínáte cítit, že to není váš vlastní selhání. Je to lidské. Všeobecné. Normální.
Další výhoda: zpětná vazba od více lidí. Terapeut vám může říct: „Chováš se jako dítě.“ Ale když vám to řekne i čtyři jiní lidé ve skupině - a každý z jiného úhlu - začínáte to skutečně věřit. A to je krok, který může změnit život.
Skupinová terapie také učí komunikaci. Jak říct „Nerad bych to řekl, ale...“ Jak přijmout kritiku. Jak se nezhroutit, když vás někdo zaslechne. Tohle všechno se naučíte v praxi. V reálném životě. Ne na papíře. Ne v teorii. Ale v přítomnosti jiných lidí.
Co je výhodou individuální terapie?
Individuální terapie je nejlepší, když potřebujete bezpečí a hloubku. Když máte traumata, která nechcete sdílet s cizími lidmi. Když se bojíte, že vás někdo posoudí. Když potřebujete čas, abyste se otevřeli krok za krokem.
Tady se pracuje na vnitřních strukturách. Na sebevědomí. Na hranicích. Na tom, jak se vztahujete k sobě samotnému. Když jste v individuální terapii, můžete prozkoumat, proč se cítíte zločinecky, když jste šťastní. Proč se cítíte vinen, když se něco povede. Proč se vždycky vzdáváte, když je něco důležité.
Individuální terapie je také ideální, když máte jasné cíle. Například: „Chci přestat být závislý na schválení.“ „Chci se naučit říct ne.“ „Chci přestat být pohlcený starostmi.“ Tady se to dělá přesně podle vašich potřeb. Bez odchylek. Bez odvolávání na jiné.
Co se liší v průběhu?
Ve skupině se většina času tráví tím, že posloucháte. Ne každý mluví každý týden. Někdo se může zúčastnit pět sezení a pak mluvit jen jednou. A to je v pořádku. Většina lidí se nejprve „připravuje“ - poslouchají, sledují, cítí. A pak najednou - všechno se otevře.
Individuální terapie je přesně opačná. Každá hodina je vaše. Každý týden máte plný čas. Všechno, co řeknete, je důležité. Všechno, co neřeknete, je také důležité. Terapeut si to poznamená. Znovu se k tomu vrátí. A pak znovu. A znovu. Až to bude vypadat jinak.
Kdo je pro skupinovou terapii a kdo pro individuální?
Skupinová terapie je ideální, když:
- Vaše problémy jsou vztahové - máte potíže s důvěrou, blízkostí, komunikací.
- Chcete zjistit, jak vypadáte z pohledu jiných.
- Chcete pocítit, že nejste sami.
- Chcete vyzkoušet, jak se chováte ve skupině - ve světě, v práci, v rodině.
- Chcete něco levnějšího.
Individuální terapie je ideální, když:
- Máte hluboká traumata, která nechcete sdílet.
- Chcete pracovat na vnitřních strukturách - sebeobdivu, sebeviny, sebeodmítnutí.
- Chcete plnou pozornost bez odboček.
- Chcete rychlejší pokrok na konkrétním cíli.
- Nejste připraveni být vystaveni reakcím ostatních.
Je skupinová terapie stejně účinná?
Ano. Více než 50 výzkumů potvrzuje, že skupinová terapie je stejně účinná jako individuální u mnoha poruch - od úzkosti, přes depresi, až po závislosti.
Ve studii z roku 2003, kterou vedl Dr. Burlingame, bylo zjištěno, že lidé ve skupinové terapii dosahují stejných výsledků jako ti, kteří šli na individuální. A to přesto, že skupinová trvá déle - někdy i rok nebo více.
Na druhou stranu, některé studie ukazují, že individuální terapie má o něco vyšší efekt. Ale to je především kvůli tomu, že je zaměřená na jednoho člověka. Skupinová terapie má jiný cíl: nejen léčit, ale také přizpůsobit se životu.
Největší výhoda skupinové terapie není v tom, že „vyléčí“ - ale v tom, že vás naučí, jak žít s ostatními. A to je to, co potřebujete každý den.
Cena a přístupnost
Skupinová terapie je často o 70-80 % levnější. Když je v jedné hodině šest lidí, cena se dělí. To znamená, že můžete mít terapii každý týden, i když nemáte velký rozpočet. A to je obrovská výhoda. Mnoho lidí se do terapie vůbec nedostane, protože si nemohou dovolit individuální sezení.
Individuální terapie je dražší, ale nabízí přesně to, co skupinová nemůže: úplnou soukromost a hloubku.
Kombinace je nejlepší
Nejčastěji se terapeuti setkávají s lidmi, kteří dělají obě. Začnou s individuální terapií, aby si ujasnili hluboké problémy. A pak přejdou do skupiny, aby se naučili, jak to všechno žít v reálném světě.
Skupinová terapie vám ukáže, jak se chováte vůči ostatním. Individuální vám řekne, proč to děláte. Společně vám to dá kompletní obrázek.
Můžu si vybrat, zda chci skupinovou nebo individuální terapii?
Ano, můžete. Ale některé skupiny mají přísná kritéria. Například pokud máte akutní psychózu nebo těžkou závislost, může být skupinová terapie příliš výzva. Terapeut vám pomůže zjistit, co je pro vás v dané chvíli nejbezpečnější a nejúčinnější. Někdy je vhodné začít individuálně a pak přejít do skupiny. Jinak je dobré jít přímo do skupiny, pokud máte problémy s vztahy.
Je skupinová terapie anonymní?
Ano. Všechny skupinové terapie mají pravidlo tajemství. Kdo se kde setká, kdo co řekl - to zůstává ve skupině. Není to jen doporučení. Je to základní pravidlo. Pokud někdo poruší tajemství, může být ze skupiny vyloučen. To vám dává bezpečí. Můžete mluvit o tom, co chcete, aniž byste se báli, že to někdo zjistí.
Jak dlouho trvá skupinová terapie?
Trvá obvykle 6-12 měsíců. Někdy i déle. To závisí na tom, co potřebujete. Někteří lidé přicházejí na pár sezení, aby se podívali, co to je. Jiní zůstávají roky. Není to o „dokončení“. Je to o tom, jak se měníte. A změna nejde po kalendáři.
Můžu jít do skupinové terapie, když mám závislost?
Ano. Skupinová terapie je jednou z nejúčinnějších metod při léčbě závislostí. Není to jen o tom, že vás někdo pochopí. Je to o tom, že vidíte, jak jiní přežívají odvykání. Jak se vrací k životu. Jak se bojují s pokušením. To vám dá naději, kterou nemůže dát žádný terapeut sám.
Je skupinová terapie vhodná pro začátečníky?
Ano. Mnoho lidí si myslí, že musí mít „nějaký problém“ předtím, než mohou jít do skupiny. To není pravda. Mnoho lidí přichází jen proto, že se cítí osamělí, nevědí, co s sebou, nebo chtějí lépe porozumět vztahům. Skupinová terapie není jen pro „zraněné“. Je pro každého, kdo chce lépe rozumět sobě a druhým.
Skupinová terapie není nahrazením individuální. Je to jiný nástroj. Jako když máte kladivo i šroubovák. Někdy potřebujete kladivo. Někdy šroubovák. A někdy oba najednou.