ČAP: Co je to a jak pomáhá při poruchách příjmu potravy
ČAP, neboli vyhýbavá porucha příjmu potravy, psychologická porucha, při které člověk vyhýbá jídlu z důvodu senzorické averze, strachu nebo nezájmu, nikoli z obavy o váhu. Also known as ARFID, it není jen "málokdo jí" – je to komplexní reakce mozku, která může vést k vážným zdravotním důsledkům.
ČAP se často zaměňuje s anorexií, ale rozdíl je klíčový. Zatímco anorexie je o kontrole a strachu z přibytí na váze, ČAP je o senzorické averzi, pocitu, že jídlo je "špatné", zákeřné nebo nebezpečné, o strachu, že se uduší, nebo prostě o tom, že jídlo není zajímavé. Děti i dospělí s ČAPem často nejí zeleninu, maso, konkrétní textury – ne proto, že jsou výběrčí, ale protože jejich mozek jídlo vnímá jako hrozbu. Tato porucha je často přehlížena, protože lidé nevypadají "vyhublí" – někteří mají normální váhu, ale stále nejí dost, aby tělo fungovalo správně.
Psychoterapie je jediná metoda, která skutečně pomáhá. Metody jako CBT-AR, kognitivně-behaviorální terapie specificky upravená pro ČAP pomáhají postupně překonávat strach, znovuobjevovat jídlo a vytvářet nové spojení mezi jídlem a bezpečím. Rodinná terapie je klíčová u dětí – rodiče nejsou vinní, ale jsou nejdůležitějšími partnery v léčbě. Nejde o to, aby dítě "snědlo více" – jde o to, aby se jídlo přestalo jevit jako nepřítel.
V této sbírce najdeš články, které vysvětlují, jak ČAP funguje, jak se liší od jiných poruch příjmu potravy, a jak psychoterapie může změnit život. Přečti si, jak se projevuje u dětí a dospělých, proč je často nesprávně diagnostikována, a co dělat, když si myslíš, že to můžeš mít ty nebo někdo, koho znáš. Nejde o to, jak moc jíš – jde o to, jak se k jídlu cítíš. A to je právě to, co tady najdeš.
