Hraniční porucha: Co to je, jak se projevuje a co pomáhá
Co je hraniční porucha, stav, kdy člověk trpí extrémní emocionální labilitou, strachem z opuštění a nestabilním pocitem identity. Also known as borderline porucha, it je jednou z nejčastějších poruch osobnosti, která se často přehlíží jako jen „náladovost“ nebo „přehnané reakce“.
Hraniční porucha se neobjevuje v jednom příznaku. Projevuje se v sebeubližování, chování, které je způsobeno silným emocionálním bolem a snahou o okamžité uklidnění, v emocionální labilitě, rychlých přechodech mezi extází a úplným zhroucením, nebo v nestabilních vztazích, kde lidé jsou buď „nejlepší přátelé“ nebo „největší nepřátelé“ v jednom dni. Tyto příznaky nejsou „přehnané“ – jsou výsledkem toho, jak mozek zpracovává bezpečí, přijetí a vlastní hodnotu. Mnoho lidí s hraniční poruchou nikdy neví, že jejich bolest má název a že existuje cesta ven.
Nejúčinnější terapie pro hraniční poruchu je DBT terapie – dialectical behavior therapy. Nejde o to „přestat být citlivý“, ale naučit se, jak přežít silné emoce, nechat je být, a zároveň nezničit sebe ani své vztahy. DBT učí konkrétním nástrojům: jak dechovat, když se cítíte, že se rozpadáte; jak říct „ne“, aniž byste se cítili vinní; jak rozpoznat, kdy je to vaše emoce a kdy je to reakce na minulost. Není to „čarodějná metoda“ – je to práce, která se dělá krok za krokem, sezení za sezením.
V Česku se hraniční porucha často zaměňuje s depresemi nebo úzkostmi, ale to není stejné. Když máte hraniční poruchu, nejde jen o to, že se cítíte špatně – jde o to, že se cítíte jako nikdo. A právě proto je tak důležité najít terapeuta, který to chápe. Ne každý terapeut je připraven pracovat s tím, co se děje vnitřně, když člověk strašně bojí, že ho opustíte. Ale ti, kdo ano – ti mohou změnit život.
V této sbírce najdete články, které se nezabývají teorií, ale konkrétními kroky: jak měřit pokrok, jak se připravit na sezení, jak se vyhnout vyhoření, když se terapie zdá nekonečná. Nejde o to, abyste „přestali být hraniční“. Jde o to, abyste se naučili žít s tím, co je uvnitř, a přesto mít život, který stojí za to.
