Chceš přestoupit na jiného odborníka, ale nevíš, jak to říct svému terapeutovi? Možná se ti zdá, že to je nevhodné, nebo že to může zranit jeho pocity. Nebo tě možná trápí, jestli to vůbec můžeš vůbec požádat. Neboj se - je to úplně normální. A dokonce je to zdravé. Terapie není věčná smlouva. Je to nástroj, který má pomáhat tebe, ne terapeuta. Když necítíš, že ti někdo skutečně pomáhá, máš právo to říct.
Proč je dobré přemýšlet o přechodu na jiného odborníka?
Někdy se stane, že terapeut neodpovídá tvým potřebám. Možná má jiný přístup, který ti nevyhovuje. Možná máš pocit, že se neustále vracíte k stejným tématům a nic se nemění. Nebo tě prostě prostě nebaví. To není chyba tebe. Není to chyba terapeuta. Je to jen neshoda. A to je v pořádku. Každý terapeut má jiný styl. Některým lidem funguje hluboká analýza minulosti, jiným potřebují konkrétní nástroje pro dnešní den. Někdo je klidný a pozorovatelský, jiný přímo a aktivní. Když to nezapadá, není to problém. Je to přirozené.
Podle studie z Ústavu pro psychoterapii v Praze z roku 2024 se přibližně 37 % klientů přestupuje během prvních šesti měsíců terapie. Ne proto, že by byli „neúspěšní“, ale protože našli lepší shodu. To je normální. Terapie není o tom, jak dlouho zůstaneš u jednoho člověka. Je o tom, abys našel ten správný proces pro sebe.
Kdy je správný čas to říct?
Není potřeba čekat, až terapie skončí. Nebo až budeš „připraven“. Nebo až se ti „povede říct to správně“. Pokud už nějakou dobu cítíš, že něco není v pořádku, je čas to otevřít. Nejlepší čas je v průběhu sezení, kdy máš prostor a čas. Ne v e-mailu, ne v SMS, ne na konci sezení, když máš zájem jít pryč. Ale v průběhu běžného setkání.
Nejsou žádné pevné pravidla. Ale pokud jsi už nějaké sezení prožil s pocitem „tohle mi nepomáhá“, nebo „tohle se mi nezdá“, je to signál. Pokud jsi už několikrát přemýšlel, že bys měl jít k někomu jinému, je to značka. Nečekej na „perfektní okamžik“. V terapii se většinou nečeká. Většinou se to říká, když je to pravda.
Jak to říct - přirozeně a respektuji
Není potřeba mluvit jako z knihy. Není potřeba připravovat výstup. Stačí pravda. Tady je několik způsobů, jak to říct - vyber si ten, který ti nejvíc sedí.
- „Chtěl bych ti říct něco, co mi trápí. Myslím, že bych potřeboval jiný přístup. Nebo jiného terapeuta.“
- „Moc si vážím toho, co jsi pro mě zatím udělal. Ale cítím, že bych mohl pokračovat lépe u někoho jiného.“
- „Něco se mi nezdá. Neříkám, že je to špatné, ale cítím, že bych potřeboval jiný styl.“
Nikdy neříkej: „Ty jsi špatný terapeut.“ Nebo: „Nepomáháš mi.“ To je útok. A terapie je o komunikaci, ne o kritice. Říkej o sobě. O svých pocitech. O tom, co chceš. Ne o tom, co ten druhý dělá špatně.
Terapeut, který je kvalitní, se na to podívá jako na příležitost. Ne jako na útok. Většina odborníků má zkušenost s tímto přechodem. Ví, že to je součástí procesu. Někteří dokonce vědí, kdo je dobrý pro konkrétní typ klienta - a mohou ti pomoci najít někoho vhodného.
Co můžeš požádat - a co ne
Můžeš požádat o doporučení. To je úplně normální. Můžeš říct: „Máš nějakého kolegu, kterého bys mi doporučil?“ Nebo: „Víš, kdo by mohl pomoci s tím, že mám problémy s hranicemi?“
Terapeut nemusí mít vždy někoho na ruce. Ale mnoho jich má seznam známých kolegů. Některé terapeutické kliniky mají i interní systém přesunů. Pokud jde o zdravotní pojišťovnu, můžeš požádat o přesun na jiného terapeuta ve stejné síti. To je právo každého klienta.
Nemusíš ale požadovat, aby ti poslal doporučení hned. Nebo aby ti řekl přesně, kdo je „nejlepší“. Nebo aby ti napsal e-mail. To je jeho volba. Ale můžeš požádat o pomoc. A většinou to udělá. Pokud je profesionál, bude to brát jako součást své odpovědnosti.
Co se stane po tvé žádosti?
Nejlepší scénář: terapeut ti řekne: „To je úplně v pořádku. Myslím, že bys měl jít k paní Novákové. Je velmi dobrá v oblasti úzkostí a má jiný styl.“ A možná ti dokonce pošle krátký e-mail s jejím jménem a kontaktem.
Nebo může říct: „Nechci ti doporučit konkrétního člověka, ale můžeme spolu přemýšlet, jaký typ terapie by ti mohl vyhovovat.“ A pak ti pomůže přemyslet, co potřebuješ - a pak ti pomůže najít někoho.
Někdy se stane, že terapeut řekne: „To je těžké, protože jsem tě vlastně pomohl začít. Myslím, že bys měl zůstat.“
Tady je důležité: to není chyba. To je jeho názor. Ale ty máš právo jít. Pokud ti to přijde jako ovlivňování, nebo se ti zdá, že ti tím způsobuje vinnost, řekni to. Můžeš říct: „Rozumím, že to pro tebe znamená něco. Ale já potřebuji jít dál. A chci to udělat respektuji.“
Co dělat, když terapeut odmítne doporučit?
Je to běžné. Někteří terapeuti se cítí zodpovědní za „své“ klienty. Některým je to nevýhodné. Některým je to emocionálně těžké. To neznamená, že jsi špatný klient. Znamená to, že on má své hranice.
Pokud ti to odmítne, můžeš:
- požádat o informace - „Můžeš mi říct, jaké typy terapeutů jsou nejlepší pro mé potřeby?“
- hledat sám - např. na webu České asociace psychoterapie
- zavolat na telemobilní linku zdravotní pojišťovny - tam ti pomohou najít někoho
- využít systém přesunů - některé pojišťovny umožňují změnu terapeuta bez důvodu
Nemusíš čekat na jeho souhlas. Terapie je tvá. Ne jeho. Ty jsi klient. On je odborník. A odborník má pomoct, ne ovlivnit.
Etiketa - co je důležité
Neříkej: „Už jsem to vyslechl.“
Neříkej: „Tvoje metoda je zastaralá.“
Neříkej: „Tvoje sezení mě unavují.“
Říkej: „Cítím, že tohle už pro mě nepracuje.“
Říkej: „Potřebuji jiný přístup.“
Říkej: „Děkuju, že jsi mi pomohl přijít sem.“
Etiketa není o tom, jak se máš chovat, aby se ti líbil. Je to o tom, jak se chováš, aby jsi byl upřímný a důstojný. Terapeut není tvůj přítel. Ale je to člověk. A člověk si váží upřímnost. I když je těžká.
Co dělat, když se přechod zdrží?
Někdy je potřeba čekat. Někdy je těžké najít volné místo. Někdy je potřeba čekat na výběr pojišťovny. To je frustrující. Ale neztrácej věřu.
Můžeš:
- požádat o „přechodové sezení“ - někteří terapeuti nabízejí jedno sezení, kde ti pomohou připravit přechod
- využít online nástroje - jako je Psychoterapie.cz webová platforma, která umožňuje vyhledávat terapeuty podle specializace, metody a regionu v České republice
- zkontaktovat svou pojišťovnu - mnohé mají přímý kontakt na koordinátory terapie
Pamatuj: přechod není konec. Je to přirozený krok. A každý, kdo se v terapii pohybuje, jednou někoho změní. To není selhání. To je růst.
Můžu požádat terapeuta o doporučení, i když jsem jen na začátku terapie?
Ano, můžeš. Není potřeba čekat, až budeš „připraven“ nebo „přesvědčený“. Pokud cítíš, že tenhle terapeut není pro tebe ten správný, je to legitimní otázka. Mnoho lidí přechází už během prvních tří sezení. To není chyba. Je to zdravá reakce na neshodu.
Co když terapeut reaguje negativně nebo se zlobí?
To se stává, ale není to normální. Kvalitní terapeut by měl reagovat s porozuměním. Pokud reaguje agresivně, zlobí se, nebo ti dá pocit, že jsi „zradil“, je to značka. Může to být znamení, že tenhle terapeut není pro tebe vhodný. Nebo že má problémy s hranicemi. V takovém případě je ještě důležitější jít dál. Nezůstávej u někoho, kdo tě znechutívá.
Můžu změnit terapeuta, pokud mám zdravotní pojištění?
Ano, můžeš. Většina zdravotních pojišťoven v Česku umožňuje změnu terapeuta bez důvodu. Stačí požádat o nového odborníka. Některé pojišťovny dokonce mají interní systém, kde ti pomohou najít vhodného terapeuta podle tvých potřeb. Není potřeba vysvětlovat, proč chceš změnu. Stačí říct: „Chci jiného.“
Je to špatné, když se terapeut snaží mě udržet?
Není to špatné, ale je to potřeba pozorovat. Některí terapeuti mají tendenci vytvářet závislost. To není jejich záměr, ale může se stát. Pokud cítíš, že ti tím vytvářejí vinnost nebo strach, že „nebudeš mít nikoho“, je to značka. Terapeut by měl podporovat tvou nezávislost, ne závislost. Pokud se tě snaží udržet, je to signál, že bys měl jít dál.
Můžu požádat o doporučení i na jiný typ terapie?
Ano. Pokud si myslíš, že by ti pomohla kognitivně-behaviorální terapie, ale teď máš psychodynamickou, můžeš to říct. Terapeut by měl pomoci najít někoho, kdo pracuje s tím, co potřebuješ. Některé terapie jsou pro určité problémy efektivnější. To není odmítnutí. To je inteligentní volba.