PTSD není jen vzpomínka na něco špatného. Je to tělo, které se stále bojí, i když hrozba už dávno pryč. Když se po dopravní nehodě začneš vyhýbat silnicím, když ti pach benzínu vyvolá noční můru, nebo když se ti při zvuku sirény zhroutí dech - to už není paměť. To je tělo, které si pamatuje, co mozek zkusil zapomenout.
Co vlastně PTSD je?
Posttraumatická stresová porucha je diagnóza, kterou lékaři v Česku i na celém světě uznávají u lidí, kteří zažili něco, co překračuje normální lidskou odolnost. Nejde o slabost. Nejde o to, že se člověk „nepřizpůsobil“. Jde o to, že mozek a tělo se při extrémním šoku zastavily - a některé části se nikdy nevrátily zpět.
Podle DSM-5-TR, nejnovějšího návodu pro diagnostiku, musí být přítomny přinejmenším čtyři skupiny příznaků po dobu déle než měsíc: invazivní prožívání (flashbacky, noční můry), vyhýbání se všemu, co připomíná traumatum, negativní změny v náladě (např. neschopnost cítit radost), a hyperaktivace (přehnaná reakce na hluk, problémy se spánkem, neustálá napětí).
Nejčastější příčiny v Česku jsou dopravní nehody, násilí, únosy, válečné zkušenosti nebo dlouhodobé domácí násilí. Ale trauma není jen to, co se stalo. Je to to, co v tobě zůstalo.
Proč se to nevymaže?
Možná si myslíš, že čas vše zahojí. Ale neurověda říká něco jiného. U lidí s PTSD je amygdala - mozková část, která detekuje nebezpečí - o 300 % aktivnější než u zdravých lidí. To znamená, že i když jsi v bezpečí, tvůj mozek stále považuje každý hlas, každý zvuk, každý pach za hrozbu.
Studie na Univerzitě Karlově ukázaly, že u 8-10 % pacientů s PTSD dochází ke zmenšení hippokampu - oblasti odpovědné za paměť a regulaci emocí. Když je tento úsek menší, nemůžeš efektivně oddělit minulost od přítomnosti. Proto ti pach benzínu připomíná nehodu, i když jsi v parku.
Profesor Bessel van der Kolk, autor knihy The Body Keeps the Score, říká: „Trauma není v paměti. Je v těle.“ Výzkumy potvrzují, že 67 % neléčených pacientů trpí chronickými bolestmi, problémy s trávením nebo imunitou - protože jejich tělo je stále v režimu „běž“ nebo „bojuj“.
Česká léčba: Jak to vlastně funguje?
V Česku se PTSD léčí podle Standardů péče pro dospělé (Ministerstvo zdravotnictví, 2021). Léčba není jen tablety. Je to kombinace psychoterapie a léků - a to nejlépe do prvního měsíce po traumatu. Pokud se začne léčit později, riziko, že porucha přejde v chronickou, stoupne z 15 % na 60 %.
První krok je vždy konzultace s psychiatrem. Ale čekací doba je průměrně 8 týdnů. A to je problém. Čím déle čekáš, tím pevněji se trauma v těle zakoření.
Poté následuje terapie. Nejúčinnější je EMDR - terapie, při které pacient sleduje pohyb prstů terapeuta, zatímco si připomíná traumatum. Studie ukazují, že EMDR má úspěšnost 77 % - to znamená, že tři ze čtyř lidí se vrátí ke svému normálnímu životu. Na platformě Terapeuti.cz má EMDR 4,7/5 hvězdiček. Mnoho lidí píše: „Po 12 sezeních už nevidím scény nehody před očima.“
Alternativou je kognitivně behaviorální terapie (CBT). Ta trvá 16-20 sezení, každé 60 minut. Ale jen 92 % úspěšných terapeutů v Česku používá i techniky zaměřené na tělo - jako somatic experiencing. Protože PTSD není jen myšlenka. Je to tělo, které se třese.
Léky: Řeší příčinu nebo jen příznaky?
Nejčastěji se předepisuje sertralin - SSRI antidepresivum. Ale jeho účinnost je jen 40-60 %. A nejsou to jen neúčinné výsledky. 41 % lidí přestane užívat léky do tří měsíců kvůli nežádoucím účinkům: únavě, ztrátě libida, nevolnosti.
Profesor Jiří Raboch z Pražské lékařské fakulty říká: „Léky řeší důsledky, nikoli příčinu.“ A má pravdu. Po ukončení léčby 89 % pacientů relapsuje do šesti měsíců. Léky nevymažou traumatum. Jen ho přikryjou.
Nová generace léčby se ale blíží. Ketaminová terapie, která se testuje od ledna 2023 v centru Psyon v Praze, ukázala 50% redukci symptomů u 24 z 30 pacientů během 6 týdnů. Ale není hrazená - jedno sezení stojí 15 000 Kč a je dostupná jen v třech městech: Praze, Brně a Ostravě.
Ještě zajímavější je propranolol - betablokátor, který se podává do 6 hodin po traumatu. V klinickém testu na FN Motol v roce 2023 snížil flashbacky o 70 % u 70 % účastníků. A nezpůsobil vážné vedlejší účinky. Tento přístup by mohl změnit léčbu z „jak se vypořádat s traumatem“ na „jak ho vůbec nezachytit“.
Co dělat, když ti to nikdo nevěří?
Největší překážkou není léčba. Je to stigmatizace. Podle ankety APSS z roku 2022 68 % lidí se stydělo hledat pomoc. „Nemůžu říct, že jsem přežil únos - všichni si pomyslí, že jsem šílený.“
Ale PTSD není šílenství. Je to fyzická odpověď na fyzickou událost. Když někdo zlomí nohu, neříkáme mu, aby „přestal bolet“. Proč tedy říkáme někomu, kdo má noční můry, že „to je jen v hlavě“?
Nejčastějšími spouštěči jsou věci, které by nikdo nečekal: zvuk pípajícího radaru, pach nového auta, zvuk kroku za zády, náhodný hlas na ulici. Lidé si neuvědomují, že tyto podněty nejsou náhodné. Jsou spojeny s mozkovými cestami, které se vytvořily v momentě šoku.
Praktický tip od pacientů: vedej deník triggerů. Zapiš si, co tě vyhodí z klidu - a kdy. Studie na Univerzitě Karlově ukázaly, že to snižuje frekvenci panických útoků o 44 % za tři měsíce.
Kde najít pomoc v Česku?
V Česku je pouze 12 klinik s certifikací pro léčbu PTSD. To je málo. 38 % lidí cestuje do Německa, kde je léčba hrazena. V Česku je jen 1,2 klinického psychologa na 10 000 obyvatel - v EU je průměr 3,8.
Od 1. ledna 2024 však platí nový zákon: farmakoterapie pro PTSD je po prvním roce léčby plně hrazena. To je krok vpřed. Ale chybí lidé. Chybí čas. Chybí peníze.
Naštěstí roste technologie. Aplikace PTSDcoach CZ, která se objevila v červnu 2023, má už 15 000 uživatelů. Díky notifikacím při detekci stresu snižuje úzkost o 33 % během čtyř týdnů. A v Brně se připravuje genetický test CYP2D6 - který bude v roce 2025 ukazovat, který antidepresivum bude pro tebe fungovat.
Co je s tím dál?
PTSD není věčná věc. Ale není ani jen „přežiješ to“. Je to porucha, která vyžaduje přesnou, osobní a časnou péči. Ať už jsi přežil nehodu, násilí, válku nebo dlouhodobé zanedbávání - tvoje tělo si to pamatuje. A ono si to nezapomene, dokud ho nezačneš poslouchat.
Nejlepší čas začít je teď. Ne zítra. Ne po týdnu. Teď. Protože každý den, co čekáš, je den, kdy se trauma hlouběji vryje do tvého mozku a těla.
Pokud víš, že někdo trpí - neříkej mu „bude to lepší“. Řekni: „Chci ti pomoct najít léčbu.“ A pomoz mu najít terapeuta. V Česku je to těžké. Ale není nemožné.
Je PTSD jen psychická porucha?
Ne. PTSD je biologická porucha, která ovlivňuje mozek, tělo i imunitní systém. Studie ukazují, že u lidí s PTSD dochází ke změnám v amygdale, hippokampu a prefrontální kůře. Tělo ukládá trauma v tkáních - to vede k chronickým bolestem, problémům s trávením a zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění.
Může PTSD vzniknout i z nepřímého traumatu?
Ano. Nejen přímá zkušenost, ale i opakované vystavení traumatu - například při práci jako záchranný pracovník, lékař nebo policista - může vést k PTSD. V Česku se to často přehlíží, ale mezinárodní kritéria to jasně uznávají.
Proč je EMDR účinnější než léky?
EMDR nezakrývá příznaky, ale přepracovává paměť traumatu. Během terapie se aktivuje mozková síť, která spojuje emocionální a kognitivní části. To umožňuje mozkům přesunout traumatum z oblasti „nepřežitého“ do oblasti „minulosti“. Účinnost je 77 %, což je vyšší než u jakéhokoli léku.
Je ketaminová terapie bezpečná?
V klinickém prostředí ano. V Pražském centru Psyon byly sledovány 30 pacientů, kteří dostali ketamin pod dohledem lékaře. 50 % z nich mělo výraznou redukci symptomů za 6 týdnů. Vedlejší účinky jsou mírné - přechodná dezorientace nebo zvýšený krevní tlak. Ale není to lék, který se dá užívat doma.
Je možné PTSD vyléčit úplně?
Ano. Mnoho lidí se po léčbě úplně vrátí ke svému životu. Někteří si pamatují traumatum, ale už ho necítí jako hrozbu. Úspěch závisí na časné diagnóze, kvalitní terapii a podpoře. Nejde o „vyléčení“, ale o přežití - a znovunalezení sebe.
Co dělat, když se někdo odmítá léčit?
Nedávej mu viny. PTSD způsobuje pocit, že člověk je „poškozený“. Místo toho řekni: „Nemusíš být silný. Musíš jen najít někoho, kdo ti pomůže.“ Navrhnout konzultaci s psychiatrem je vždy dobrý první krok - a není to závazek k terapii. Často stačí jen vědět, že existuje cesta ven.
Je PTSD dědičná?
Ne, sama porucha není dědičná. Ale genetické faktory, jako variace v genech CYP2D6 nebo SLC6A4, mohou ovlivnit, jak rychle tělo zpracovává stres a jak reaguje na léky. To znamená, že některé osoby jsou geneticky náchylnější - ale to neznamená, že jim to musí zasáhnout.
Je možné PTSD předcházet?
Ano, alespoň částečně. Pokud se podá propranolol do 6 hodin po traumatu, může snížit pevnost paměti šoku. Výzkum na FN Motol ukazuje 70 % úspěšnost. Další metody: psychologická první pomoc, podpora blízkých, odpočinek a vyhnutí se alkoholu. Čím rychleji se člověk dostane do bezpečí a podpory, tím menší je riziko vývoje PTSD.