Psychoterapie a osobní růst: Proč terapie není jen pro ty, co mají problémy

Stále se slyší, že psychoterapie je jen pro ty, co jsou „nemocní“ - kdo má deprese, úzkost, nebo nějakou diagnostikovanou poruchu. Ale co když ti, kteří se cítí „normální“, ale přesto necítí, že život funguje tak, jak by měl? Co když máte všechno - práci, vztah, přátele - a přesto se cítíte prázdně, ztraceně, nebo jen trochu vyhořele? To není nemoc. To je lidský stav. A právě pro něj je psychoterapie jedním z nejúčinnějších nástrojů, které máte k dispozici.

Psychoterapie není léčba, ale cesta

Psychoterapie se neobejde bez slov. Ale ne jen o tom, co vás bolí. Je to o tom, jak se k tomu vztahujete. Kdo vás naučil, že je špatné cítit únavu? Kdo vás přesvědčil, že musíte být silný vždycky? Kde se vzala ta vnitřní hlas, který vám říká, že jste nedostateční? Tyto otázky neřeší lék. Ty řeší rozhovor - s někým, kdo se nechá vás slyšet, aniž by vás soudil.

V Česku je podle České asociace pro psychoterapii z roku 2023 registrováno 1 852 certifikovaných psychotherapeutů. Z nich 42 % nepracuje s lidmi, kteří mají diagnózu. Pracují s lidmi, kteří chtějí lépe pochopit, proč se cítí, jak se cítí. A proč se jim zdá, že život běží kolem nich, ale oni ho neovládají.

Co se děje v terapii, když nejde o „poruchu“?

Když přijdete do terapie kvůli deprese, cílem je zmírnit příznaky - spánek, náladu, energii. Když přijdete kvůli osobnímu růstu, cílem je jiný. Zjistit, kdo jste skutečně. Kde jste ztratili sebeúctu. Kdy jste přestali naslouchat vlastním touhám. Co vás drží v kruhu, který už vám nevyhovuje.

Například klientka, která měla dobrý vztah, dobrou práci, ale stále se cítila „nevhodná“. V terapii zjistila, že od dětství se učila, že „dobrá dívka“ musí všechno dělat dokonale, jinak nebude milována. V dospělosti to znamenalo, že nikdy nebyla spokojená - ani když byla úspěšná. Terapie jí nepomohla „vyléčit“ nic. Pomohla jí přestat se trestat. A najít nové pravidlo: „Dostatečná jsem, i když nejsem dokonalá.“

Co se mění, když se začnete znát?

Podle průzkumu na portálu Psychologie.cz z roku 2023 78 % lidí, kteří se věnovali terapii zaměřené na osobní růst, hlásí výrazné zlepšení v třech oblastech:

• Sebepoznání - začínají rozpoznávat vzory, které je drží v nešťastných situacích.
• Komunikace ve vztazích - umí říct „ne“, když to potřebují, a „ano“, když to chtějí.
• Sebejistota - přestávají hledat potvrzení u ostatních a začínají věřit vlastnímu vnitřnímu hlasu.

To není „vyléčení“. To je přeměna. Jako když si přečtete knihu, kterou jste měli v ruce celý život, ale nikdy jste ji neotevřeli. A najednou vidíte, že jste si v ní vlastně psali vlastní příběh.

Proč to trvá tak dlouho?

Neexistuje „terapie na jeden den“. Pokud chcete změnit způsob, jakým se vztahujete k sobě, potřebujete čas. Průměrná délka terapie zaměřené na osobní růst je 18 až 24 měsíců, s jednou sezením za 1-2 týdny. To zní jako dlouho? Možná. Ale co když to porovnáte s tím, jak dlouho jste už žili s tím, že se necítíte celí?

Změny nejdou rychle. Vnitřní pravidla, která vás omezovala, se vytvářela roky. Změnit je za pár týdny? Není možné. Ale změnit je za 18 měsíců? To je realistické. A hlavně - trvalé.

Co potřebujete, abyste začali?

Ne potřebujete být „nemocný“. Potřebujete být upřímný. Když přijdete do terapie, nejde o to, abyste „dokázali“, že jste v pořádku. Jde o to, abyste se podívali do zrcadla a řekli: „Tady jsem. A já chci vědět, proč se tu cítím takhle.“

Tři věci, které vás připraví na cestu:

1. Otevřenost k sebereflexi - nejde o to, abyste měli všechno správně. Jde o to, abyste se ptali: „Proč to cítím?“
2. Realistická očekávání - terapie neřeší vaše problémy za vás. Vytváří prostor, kde můžete začít řešit je sami.
3. Vytrvalost - některé týdny budou těžké. Budete chtít přestat. To je normální. Změna není pohodlí. Je to práce.

Co říkají čeští psychotherapeuté?

PhDr. Zuzana Spurná, psycholožka z Brna, říká: „Mnoho lidí přichází, protože chtějí žít vědoměji. Ne proto, že mají problém. Ale proto, že chtějí více. Více smyslu. Více autenticity. Více spojení se svým vnitřním já.“

To není luxus. To je základní lidská potřeba. Každý z nás má v sobě potenciál k růstu. Někdo ho najde v knize. Někdo v cestování. Někdo v terapii.

Je terapie jen pro bohaté?

V Česku je psychoterapie od roku 2020 regulována zákonem. Každý psychotherapeut musí absolvovat minimálně čtyřleté specializační vzdělání a pravidelně se účastnit supervisionu. To znamená, že kvalita je kontrolována. Ale cena? Je různá. Většina terapeutů nabízí snížené sazby pro studenty, nezaměstnané nebo ty, kteří přicházejí kvůli osobnímu růstu - ne pro léčbu poruchy.

Některé organizace, jako je Terapie Bukovjanová, mají programy s nízkými sazbami. Nebo můžete hledat terapeuty v centrálních městech - v Zlíně, Ostravě, Plzni - kde jsou často nižší ceny než v Praze.

Co se mění v Česku?

Posledních pět let je růst zájmu o psychoterapii pro osobní růst dvakrát vyšší než růst tradiční léčebné terapie. V roce 2023 již 42 % terapeutů v Česku pracuje s lidmi, kteří nejsou „nemocní“. A podle prognózy České asociace pro psychoterapii do roku 2025 bude 60 % klientů využívat terapii nejen pro léčbu, ale pro rozvoj.

To je změna. Změna, že se začínáme učit, že duševní zdraví není jen absence nemoci. Je to přítomnost života. Přítomnost sebeúcty. Přítomnost smyslu.

Je to pro vás?

Pokud se cítíte:

• vyčerpáni, i když nemáte žádné velké problémy,
• ztracení, i když máte všechno, co „by mělo stačit“,
• nechápoucí, proč se opakují stejné vztahy nebo situace,
• nebo prostě jen chcete vědět, kdo jste, když se přestanete snažit být tím, kým vás ostatní očekávají -

pak psychoterapie není pro vás „nemocný“. Je pro vás největší dárek, který si můžete dát.

Nejde o to, abyste byli „v pořádku“. Jde o to, abyste byli celí.