Aspergerův syndrom: Jaká psychoterapie pomáhá high-functioning autismu?

Aspergerův syndrom: Jaká psychoterapie pomáhá high-functioning autismu?

Aspergerův syndrom už není samostatná diagnóza. Od roku 2013, kdy vyšel DSM-5, je součástí širší kategorie poruchy autistického spektra (ASD). Ale i když se název změnil, potřeby lidí, kteří dříve byli diagnostikováni jako Aspergerův syndrom, zůstaly stejné. Mnozí z nich mají vysokou inteligenci, dobrou řeč, ale cítí se jako cizí v světě, který neustále mluví jazykem, který nerozumí. Psychoterapie pro tyto osoby není o tom, jak je „napravit“. Je o tom, jak jim pomoci žít lépe - bez toho, aby musely ztrácet sebe sama.

Co vlastně znamená „high-functioning autismus“?

Termín „high-functioning autismus“ se používá často, ale je nebezpečný. Říká to, že někdo „funguje dobře“ - což znamená, že má průměrnou nebo vyšší inteligenci, nezpožděnou řeč a dokáže se přizpůsobit společnosti. Ale toto slovo skrývá skutečnost: tyto lidé často bojují s úzkostí, vyhořením, pocitem, že jsou „příliš divní“, nebo že nikdo nechápe, proč jim svět působí jako šílený. Není to otázka schopností. Je to otázka podpory. Někdo může být skvělý programátor a zároveň se zhroutit, když ho někdo dotkne v průměrném kancelářském prostředí. A to není „slabost“. Je to přirozená reakce na přecitlivělý nervový systém.

Podle průzkumu Naděje pro autismus z roku 2020 se 92 % lidí s Aspergerovým syndromem potýká s obtížemi ve vztazích. 78 % má problémy s regulací emocí. A 80 % trpí senzorickou přecitlivělostí - zvuky, světlo, vůně, doteky je přetěžují. To všechno se děje u lidí, kteří se zdají „normální“. A právě proto je psychoterapie tak důležitá. Ne proto, že by měli být „normálnější“, ale protože svět je neustále požaduje, aby se přizpůsobili.

Které metody psychoterapie skutečně pomáhají?

Neexistuje „jedna správná“ terapie. Každý člověk s ASD je jiný. Ale některé přístupy se ukázaly jako efektivní, pokud jsou správně přizpůsobené.

Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je nejčastěji používaná. Ale ne tak, jak se používá u lidí bez ASD. U autistických klientů musí být upravená. Místo abstraktních otázek jako „Co si myslíš, že ten člověk cítil?“ se používají konkrétní scénáře, vizuální pomůcky a jasné pravidla. V českém průzkumu z roku 2019, kde se KBT upravila pro autisty ve věku 18-35 let, byla úspěšnost v redukci úzkosti 55 %. To je výrazně více než u standardní KBT.

Social Skills Training (SST) se zaměřuje na konkrétní situace: jak začít konverzaci, jak poznat, kdy někdo chce přerušit hovor, jak reagovat na ironii. Nejde o to, aby se člověk naučil „hrát sociální hru“. Nejde o to, aby se stal „příjemnějším“. Jde o to, aby měl nástroje, které mu pomohou vyhnout se přetížení. V průzkumech 72 % účastníků SST hlásilo lepší schopnost rozpoznávat emocionální signály.

Applied Behavior Analysis (ABA) je často kritizovaná, ale když je použita s respektem k autistickému subjektu, může být velmi užitečná. Nejde o „opravování chování“. Jde o to, aby se získaly dovednosti, které zlepší kvalitu života. Například: jak si objednat jídlo v restauraci, jak se připravit na práci, když je v kanceláři příliš hlasitě. ABA využívá pozitivní posílení - ne tresty. A v průzkumu z roku 2021 byla účinná u 68 % pacientů s ASD.

Senzorická integrace terapie je často přehlížená. Ale pro 80 % lidí s ASD je to klíčové. Když svět příliš šumí, svítí, voní nebo se dotýká, tělo je v neustálém stresu. Terapie pomáhá tělu zvládnout tyto podněty. Používají se speciální techniky - těžké plátno, hmatové hračky, tlumící sluchátka, změny osvětlení. V průzkumu z roku 2022 zlepšila toleranci podnětů u 63 % testovaných.

Co terapeut musí vědět - a co nemůže ignorovat

Největší překážkou psychoterapie pro autisty není metoda. Je to terapeut.

Podle Dr. Petry Novákové z Pražského institutu autismu: „Tradiční psychoanalytická terapie selhává, protože předpokládá, že klient ví, co znamená „nepřímá komunikace“. Ale autistický člověk neví. On nechápe, když mu někdo říká „možná bychom se mohli potkat“, a ve skutečnosti to znamená „nechci tě vidět“. Tohle musí být řečeno přímo: „Nechci tě vidět.““

Úspěšný terapeut:

  • Používá přímou, konkrétní řeč - bez metafor, ironie, přesahů.
  • Využívá vizuální pomůcky - obrázky, schémata, tabulky.
  • Udržuje prostředí klidné: osvětlení 300-500 luxů (místo 750), žádné rušivé vzory na zdech, tišší místnost.
  • Umožňuje krátká sezení - 30-40 minut, ne 50.
  • Dovoluje písemnou komunikaci - pokud je hovor příliš náročný.

Problém je, že 47 % lidí s ASD v Česku hlásí, že standardní terapeuté nechápou jejich potřeby. Mnoho terapeutů nemá žádnou specializaci na autismus. A to je problém. Není to o tom, že by byli zlí. Je to o tom, že nevědí, co nevědí.

Terapeut a klient spolu diskutují přes vizuální pomůcky v klidném prostředí.

Co říkají lidé, kteří to prošli?

Na fóru Naděje pro autismus zaznamenal průzkum z roku 2022: 58 % lidí s Aspergerovým syndromem považovalo terapii za užitečnou - hlavně kvůli zvládání úzkosti a deprese. Ale jen 32 % hlásilo výrazné zlepšení v sociálních interakcích. Proč?

Jeden uživatel napsal: „Terapie mi pomohla pochopit, proč mi lidé říkají, že se chovám divně, ale nevyřešila můj hlavní problém - smyslovou přecitlivělost v kanceláři.“

Ale ti, kteří pracovali s terapeuty specializovanými na ASD, hlásili 79 % uspokojení. A někdo z Redditu r/cz_autismus napsal: „Až když jsem našel terapeuta, který sám má Aspergerův syndrom, začal jsem vidět skutečný pokrok - pochopil můj způsob myšlení bez nutnosti ho přetvářet.“

To je klíč. Nejde o to, aby terapeut „pochopil autistický způsob myšlení“. Nejde o to, aby se stal „autistickým“ terapeutem. Jde o to, aby pochopil, že autistický způsob myšlení není chyba. Je to jiný způsob. A že terapie nemá být o tom, aby se člověk stal „více normálním“. Má být o tom, aby se člověk mohl být sám - a přitom žít v tomto světě.

Co se děje v Česku? Není to dobře.

V České republice je kritický nedostatek terapeutů specializovaných na ASD. Podle průzkumu z roku 2022 existuje pouze 27 certifikovaných terapeutů pro dospělé - na 1 850 diagnostikovaných lidí. Ve srovnání s Německem (1:280) nebo Nizozemskem (1:150) je to šokující.

Státní pojišťovny pokrývají jen základní psychoterapii - bez specifického zaměření na autismus. Průměrná doba čekání na specializovanou terapii je 14 měsíců. A cena? Jedno sezení u soukromého terapeuta stojí 1 500-2 000 Kč. Celá terapie - 60 000-100 000 Kč. A to bez pojištění.

Neziskové organizace, jako Naděje pro autismus, nabízejí skupinovou terapii za 800 Kč za sezení. To je dobré, ale nevyřeší vše. A když terapie trvá 6-18 měsíců, je to pro mnoho lidí nemožné.

Navíc 85 % terapeutů ukončí terapii po 18 měsících. Ale podle výzkumu z roku 2009 je potřeba pravidelného posilování doby 3-5 let, aby se získané dovednosti udržely. To znamená: většina lidí získá jen „přechodnou pomoc“ - a pak se znovu ocitne sama v šumu světa.

Skupina lidí s ASD spolu sdílí klidný moment s senzorickými pomůckami.

Cesta dopředu: co se mění?

Není to všechno špatné. V roce 2021 začal Ministerstvo zdravotnictví projekt „Autismus v dospělosti“ - má za cíl vyškolit 50 nových terapeutů do konce roku 2024. V roce 2022 byla aktualizována metodická péče, která poprvé zahrnuje doporučení pro ženy s ASD - což je velký krok, protože ženy s autismem jsou často přehlíženy.

Na 1. lékařské fakultě UK v Praze se od ledna 2023 testuje nová, přizpůsobená KBT na 120 dospělých s high-functioning autismem. Výsledky se očekávají v prosinci 2024. A podle prognózy Evropského úřadu do roku 2027 bude 70 % českých terapeutů používat standardizované nástroje pro práci s ASD - oproti 28 % v roce 2022.

To je dobré. Ale nestačí. Potřebujeme více terapeutů. Potřebujeme, aby pojišťovny pokryly plnou terapii. Potřebujeme, aby se všechny školy psychoterapie naučily, jak pracovat s neurodiverzními klienty. A potřebujeme, aby se přestalo myslet, že „lepší“ znamená „více jako ostatní“.

Co můžeš udělat, pokud jsi sám nebo máš blízkého s ASD?

  • Hledej terapeuta specializovaného na ASD. Nejde o to, jestli má titul. Jde o to, jestli rozumí, že autistický způsob myšlení není chyba.
  • Požaduj vizuální pomůcky. Pokud ti terapeut vysvětluje jen slovy, požádej ho o obrázky, schémata, písemné shrnutí.
  • Uprav prostředí. Pokud se můžeš, zvol si terapeutické sezení v klidnějším prostředí. Přines si sluchátka. Požádej o nižší osvětlení.
  • Neztrácej trpělivost. Terapie není rychlá. Je to proces. Ale pokud po šesti měsících nevidíš žádný pokrok, zvaž, jestli je terapeut správný.
  • Přemýšlej o podpoře. Rodina, přátelé, pracovní prostředí - pokud vědí, jak ti pomoci, zvýší se úspěšnost terapie o 40 %, jak říká Prof. Höschl.

Nejde o to, aby ti terapeut řekl, že jsi „správný“. Jde o to, aby ti řekl: „Vím, co cítíš. A já ti pomohu žít s tím, aniž bys musel změnit to, čím jsi.“

Je Aspergerův syndrom stále platná diagnóza?

Ne, Aspergerův syndrom už není samostatná diagnóza. Od roku 2013 je zařazen do širší kategorie poruchy autistického spektra (ASD) podle DSM-5. Ale i když se název změnil, lidé, kteří byli dříve diagnostikováni jako Aspergerův syndrom, stále potřebují specifickou podporu. Diagnostika podle ICD-11 (od roku 2022) také nepoužívá tento termín, ale v praxi se stále používá, protože přesně popisuje určitý typ autistického projevu.

Proč je termín „high-functioning autismus“ kontroverzní?

Termín „high-functioning“ vytváří iluzi, že někdo „funguje dobře“, a tím znehodnocuje ty, kteří potřebují více podpory. U lidí s ASD je funkčnost závislá na kontextu. Někdo může být skvělý pracovník, ale neschopný vyjít na nákup. Termín také implikuje existenci „low-functioning autismu“, což je nekorektní a škodlivé. Lepší je mluvit o „potřebách podpory“ - ne o „úrovni funkčnosti“.

Jaká terapie je nejúčinnější pro senzorickou přecitlivělost?

Nejúčinnější je kombinace senzorické integrace terapie a úpravy prostředí. Senzorická terapie pomáhá tělu zvládnout podněty, ale stejně důležité je změnit prostředí: používat tlumící sluchátka, snížit osvětlení, vyhnout se rušivým vzorům na zdech. V průzkumech zlepšila toleranci podnětů u 63 % lidí, kteří tyto metody používali.

Může být terapeut s ASD efektivnější?

Ano. Lidé s ASD, kteří jsou terapeuty, často lépe rozumí potřebám klientů. Ne proto, že jsou „lepší“, ale protože nemusí vysvětlovat základní věci. Ví, jak se cítí, když se někdo dotkne, když je příliš hlasitě, nebo když se někdo chová „nečekaně“. To vytváří důvěru. V průzkumech 79 % klientů, kteří pracovali s terapeuty s ASD, vyjádřilo vysokou úroveň uspokojení.

Jaké jsou ceny psychoterapie v Česku v roce 2026?

Komplexní diagnostika stojí průměrně 12 500 Kč. Jedno sezení u soukromého terapeuta: 1 500-2 000 Kč. Skupinová terapie od Naděje pro autismus: 800 Kč za sezení. Celá terapie (6-18 měsíců) může stát 60 000-100 000 Kč. Státní pojišťovny pokrývají jen základní psychoterapii - bez specifického zaměření na ASD. Čekací doba na specializovanou terapii je 14 měsíců.