Ukončil jste léčbu. Přešli jste první týdny, pak měsíce. Všechno šlo dobře. A pak to přišlo - jedno pivo, jedna dávka, jedna chvíle slabosti. A hned se vám začne hlásit hlas: „To je konec. Všechno jsi zničil. Nejsi schopný. Selhal jsi.“ Tento hlas je silný. Ale není pravdivý.
Co je vlastně relaps?
Relaps není jenom to, že jste znovu užili látku. Je to návrat k celému vzoru chování, který jste se snažili překonat. To znamená, že se opět zapojíte do cyklu: pocit napětí → přemýšlení o užití → užití → následná vina, zmatek, izolace. To je relaps. A je to běžné. Více než 60 % všech relapsů nastává během prvních 90 dní po ukončení intenzivní léčby. A 90 % se odehraje během prvního roku.Ale ne každé užití je relaps. Někdy se stane, že někdo vypije jen jedno pivo na oslavě. Nebo vyzkouší drogu v situaci, kdy se cítí ztracený. To je laps - jednorázový výpad, ne plný návrat k dřívějšímu životu. A tady je ten klíč: laps není konec. Je to signál.
Proč se relaps nepočítá jako selhání?
Dlouho se v léčbě závislostí předpokládalo, že jakékoli užití znamená úplné selhání. Pokud jsi vypil, jsi „zase začal“. A když jsi zase začal, musíš začít od začátku. To znamená, že se člověk cítí jako poražený. A když se cítíš jako poražený, proč by se měl snažit znovu?Model prevence relapsu, který vypracoval G. Alan Marlatt, to mění. Tento přístup říká: Relaps není selhání. Je součástí procesu změny. Když se někdo vrátí k užívání, není to důkaz, že je slabý. Je to důkaz, že něco v jeho životě nefunguje - a že potřebuje přizpůsobit své nástroje.
Ukazuje to i data. Podle průzkumu Adiktio.cz z roku 2022, kteří pravidelně používali techniky prevence relapsu, udrželi abstinenci po 12 měsících v 63 % případů. Ti, kteří je nepoužívali, jen v 28 %. Proč? Protože ti, kteří se naučili, jak s lapsy pracovat, se neztratí v vině. Ví, co se stalo. A vědí, co dělat dál.
Jak funguje prevence relapsu?
Prevence relapsu není nějaká magická formule. Je to sada nástrojů, které se naučíte používat jako u nástrojové sady. A funguje v třech úrovních:- Předcházení rizikovým stavům - například vyhýbání se místům, kde jste dříve užívali, nebo lidem, kteří vás k tomu vždy nakonec přemluvili.
- Zvládání rizikových stavů - když se ocitnete v situaci, která vás vyvede z rovnováhy, například když jste unavení, zlobní nebo osamělí.
- Zvládání bažení - to ten hlas, který vám šeptá: „Jen jedno, to ti nepřijde.“
Klíčové techniky? Mindfulness - naučit se pozorovat své myšlenky, aniž byste je okamžitě následovali. Psychoterapie, která pomáhá pochopit, proč jste vůbec začali užívat. A především - havarijní plán.
Co obsahuje havarijní plán?
Havarijní plán není něco, co si napíšete jednou a zapomenete. Je to živý dokument, který si vytvoříte spolu s terapeutem. A obsahuje:- Kdo je první, koho zavoláte, když se cítíte slabí? (Ne někdo, kdo užívá - někdo, kdo vás podporuje.)
- Jaké konkrétní aktivity vás uklidní? (Procházka, hudba, kreslení, telefonát s přítelem?)
- Jaké situace jsou pro vás nejnebezpečnější? (Večírky? Rodinné konflikty? Nespánek?)
- Jaké jsou vaše důvody pro abstinenci? (Napsal jste je? Přečetli jste je včera?)
- Co děláte, když se cítíte, že už to nezvládnete? (Nemusíte jít na nákup. Můžete jít na procházku. Nebo zavolat na linku pro odvykání.)
Nezapomeňte: „Suchý dům“ není jenom o tom, že nebudete mít alkohol na poličce. Je to o tom, že vaše prostředí podporuje vaši abstinenci. Pokud vás každý večer vede kalkulačka k nákupu, změňte to. Pokud vás každý den někdo přemluví, změňte kontakt.
Proč to nefunguje někdy?
Není to tak, že by prevence relapsu selhala. Často selháváme my. Zanedbáváme techniky. Přestáváme psát svůj havarijní plán. Přestáváme chodit na terapii. Přestáváme dbát na spánek, jídlo, pohyb. A pak se náhle ocitneme v situaci, kde už nevíme, jak se zachovat.Podle průzkumu jen 45 % lidí pravidelně používá naučené techniky po šesti měsících. To není selhání terapie. To je selhání podpory. Léčba závislosti není akce, která skončí, když opustíte kliniku. Je to dlouhodobá změna životního stylu.
A někteří terapeuté to zneužívají. Používají prevenci relapsu jako záminku, aby neřešili hluboké problémy - trauma, úzkost, sebevina. Ale to není chyba modelu. Je to chyba jeho použití.
Co říkají lidé, kteří to zvládli?
Petr z Pardubic, 42 let, po pěti měsících abstinence vypil jedno pivo. „Dříve bych to považoval za konec. Vrátit se k pití. Dnes jsem si řekl: Co se stalo? Proč jsem to udělal? Kdo mi mohl pomoci? A vrátil jsem se do abstinence do 24 hodin. Dnes mám 18 měsíců čistoty.“Na platformě chciodvykat.cz 78 % lidí, kteří prošli programem s prevencí relapsu, říká, že schopnost zpracovat laps jim zabránila v plném relapsu.
Ale není to jenom o nástrojích. Je to o tom, že se konečně naučíte, že nejste špatní, jenom zranění. A že zranění se nelečí tím, že se zase zavřete. Ale tím, že se otevřete - a necháte někoho pomoci.
Co se děje v Česku?
V České republice je prevence relapsu už od roku 2018 součástí oficiálního standardu péče Ministerstva zdravotnictví. Více než 78 % adiktologických center ji používá. A v roce 2023 začal pilotní projekt „Relaps jako příležitost“ - ve 12 centrech se zkouší, jak změnit kulturu od „jedno užití = selhání“ na „jedno užití = příležitost k učení“.Podle MUDr. Karla Nešpora, který projekt koordinuje, cílem je snížit počet plných relapsů o 30-40 %. A výsledky ukazují, že lidé, kteří prošli vzděláváním v prevenci relapsu, mají o 52 % nižší pravděpodobnost hospitalizace v následujících 24 měsících.
Digitální nástroje pomáhají. Aplikace, které sledují náladu, spouštěče, příjemníky podpory - už je používá 68 % center. A to je jen začátek.
Co dělat, když se stane laps?
Nechte se nechat vytáhnout z toho hlasu, který vám říká: „Už jsi ztratil.“- Zastavte se. Neřešte hned, co se stalo. Jen si všimněte, že se stalo.
- Zavolejte někomu, kdo vás neosoudí. Ne někomu, kdo vás bude kritizovat. Někomu, kdo vás zná a ví, že jste schopný.
- Přečtěte si svůj havarijní plán. Ne jenom ho mějte. Přečtěte ho nahlas.
- Pojďte na terapii. Ne čekat, až se všechno zhorší. Hned. Nyní.
- Nepřestávejte. Neříkejte si: „Už jsem to zničil.“ Říkejte si: „Tohle je jen jeden krok. A já ho zvládnu.“
Nejde o to, abyste nikdy nezklamali. Jde o to, abyste se nevzdali, když vás to zklame.
Co dělat, když jste se vzdali?
Když jste se vrátili k užívání, neznamená to, že jste ztratili všechno. Znamená to, že jste potřebovali více času. Více podpory. Více nástrojů. A možná i jiný přístup.Nejste zločinec. Nejste slabý. Jste člověk, který se snažil změnit život - a zjistil, že to není jednoduché. A teď máte šanci to udělat lépe.
Začněte znovu. Ne od nuly. Od místa, kde jste. S novým havarijním plánem. S novým terapeutem, pokud je to potřeba. S novým přístupem.
Největší chyba není relaps. Je vzdání se.
Je relaps běžný při léčbě závislostí?
Ano, relaps je běžný. Více než 60 % všech relapsů nastává během prvních 90 dní po ukončení léčby, a 90 % se odehraje během prvního roku. To neznamená, že léčba selhala - znamená to, že potřebujete více podpory a nástrojů, než jen počáteční léčba.
Je rozdíl mezi laps a relapsem?
Ano. Laps je jednorázové užití látky, které nevede k návratu k celému dřívějšímu chování. Relaps je návrat k celému cyklu - opakování užívání, ztráta kontroly, opětovné zapojení do návykového života. Laps může vést k relapsu, ale neznamená to, že se musí stát.
Co je havarijní plán a proč je důležitý?
Havarijní plán je individuální návod, jak reagovat, když se cítíte v ohrožení. Obsahuje: koho zavolat, jaké aktivity vás uklidní, jaké situace jsou nebezpečné a jaké jsou vaše důvody pro abstinenci. Bez tohoto plánu je těžké zvládnout kritickou chvíli - a většina relapsů nastává právě kvůli nepřipravenosti.
Proč někteří terapeuté nevěří v prevenci relapsu?
Někteří terapeuté se obávají, že přijetí lapsu jako příležitosti může podkopat motivaci k plné abstinenci. Ale to je chyba interpretace. Prevence relapsu neznamená povolit užívání. Znamená to naučit se, jak se k němu vrátit bez toho, abyste se ztratili. Je to o odolnosti, ne o povolení.
Je prevence relapsu efektivní?
Ano. Lidé, kteří pravidelně používají techniky prevence relapsu, udržují abstinenci po 12 měsících v 63 % případů. Ti, kteří je nepoužívají, jen v 28 %. Výzkumy ukazují, že tento přístup snižuje hospitalizace o 52 % a zlepšuje celkovou kvalitu života.
Co dělat, když mi někdo říká, že jsem selhal?
Nechte se vytáhnout z toho hlasu. Relaps není důkaz selhání - je důkaz, že jste člověk. A člověk potřebuje čas, podporu a nástroje. Ne vina. Ne soud. Pokud vám někdo říká, že jste selhal, nechte ho mluvit. A zavolejte někomu, kdo vás ví, že jste schopný.