Přejídání: Co to je, jak se projevuje a kde najít pomoc
When working with přejídání, porucha příjmu potravy, která není spojená se strachem z přibytí na váze, ale s citlivostí na texturu, chuť, vůni nebo s úplným nezájmem o jídlo. Also known as ARFID, it je často přehlížená, protože lidé předpokládají, že každý, kdo jí má problémy s jídlem, se bojí tlustnout. To není pravda. Přejídání se nejčastěji objevuje u dětí, ale může přetrvávat i do dospělosti. Někdo se vyhýbá jídlu, protože ho považuje za „špatné“ – třeba proto, že má zvláštní chuť, nebo ho způsobuje nevolnost. Jiný člověk prostě nemá zájem o jídlo. Nejde o chudou vůli, ne o lenost. Je to neurologická a psychologická reakce, která může vést k vážným zdravotním problémům – chudému spánku, únavě, zpožděnému růstu u dětí, nebo dokonce k nutnosti příjmu potravy skrze sondu.
Přejídání se liší od anorexie nebo bulimie. Není o kontrole těla. Je to o kontrole prostředí, které jídlo vytváří. Někdo se vyhýbá jídlu, protože se ho bojí – třeba kvůli strachu, že se uduší, nebo že ho bude bolět břicho. Jiný se vyhýbá, protože jídlo mu připomíná něco, co ho trápilo v minulosti – třeba příběh, kdy ho někdo donutil jíst. V těchto případech je důležité rozpoznat, že přejídání není chování, ale ARFID, psychologická porucha, která vyžaduje odbornou terapii zaměřenou na senzorické příznaky a emocionální vazby k jídlu. Terapie, která funguje, neříká „jed jed“ – říká: „Pochopte, proč se vám jídlo zdá nebezpečné, a pomalu to změňte.“
Co se týče pomoci v Česku, nejúčinnější přístup je kombinace kognitivně-behaviorální terapie specifické pro ARFID (CBT-AR) a podpory rodiny. Pokud jde o děti, terapie často zahrnuje hru, postupné vystavování jídlu a práci s pocity. U dospělých se zaměřujeme na to, jak jídlo ovlivňuje jejich pocit bezpečí, jaké emoce s ním souvisí a jak se vztahují k vlastnímu tělu. V naší praxi jsme viděli, jak lidé, kteří léta nevěděli, proč jim jídlo dělá problémy, konečně začali jíst znovu – ne proto, že to museli, ale protože to chtěli.
Nejde o to, kolik jíte. Nejde o váhu. Jde o to, jestli jídlo vás dělá šťastným, klidným, bezpečným. Pokud ne, není to vaše chyba. Je to signál, že potřebujete jiný přístup – ne ten, který vás nutí, ale ten, který vás rozumí. V níže uvedených článcích najdete konkrétní příběhy, metody a informace o tom, jak psychoterapie pomáhá lidem s přejídáním a jinými poruchami příjmu potravy. Některé z nich se zaměřují na děti, jiné na dospělé. Všechny však mluví o jednom: že pomoc existuje, a že nejste sami.
